Moderní zubní plomby

5

Jaké jsou výhody a nevýhody bílých zubních výplní oproti amalgámu používanému v minulosti? Mohou jej nahradit ve všech případech? Vydrží stejně dlouho?

Technologický pokrok mění mnohé obory lidské činnosti k nepoznání a zubní lékařství není výjimkou. Nové materiály, přístroje a postupy nabízejí pacientům stále dokonalejší možnosti ošetření. Bílé výplně v minulosti začínaly jako nedokonalý materiál měnící se stárnutím barvu, vyznačovaly se omezenou životností a nízkou mechanickou odolností. Jak jsou na tom dnešní moderní výplňové hmoty?

Dnešní bílé výplně se zhotovují z fotokompozitní pryskyřice. Jedná se o materiál tuhnoucí „na povel“ – při osvitu modrým světlem. Jsou barevně stabilní, dokáží velmi dobře imitovat vzhled vlastního zubu a mohou se bez obav použít i na silně zatěžovaná místa v zadních úsecích chrupu. V naprosté většině situací dnes představují ideální materiál, po kterém sáhneme na prvním místě.

Zatímco hlavní výhodou z pohledu pacienta je nepřekonatelná estetika, z pohledu lékaře je jí zpevnění zubu. Staré amalgámové výplně pouze „vycpávaly díru“. Zuby zůstávaly při kousání stejně pevné, jako kdyby žádnou výplň neměly, a často praskaly. Moderní bílé výplně se na zub velmi silně váží a tím dokáží jeho oslabené části držet pohromadě a významně tak prodloužit jeho životnost.

Dále také umožňují šetrnější postup při vrtání. U amalgámu se muselo vždy zajistit, aby spodní část výplně byla širší než horní – aby amalgám po ztuhnutí zůstal zaklíněný v zubu, protože to představovalo jediný mechanismus, kterým v zubu držel. Aby se tento tvar výplně zajistil, muselo se zpravidla zbytečně vrtat více, než kolik činil rozsah kazu. U bílých výplní, které se váží na stěny zubu, oproti tomu stačí odstranit pouze zkažené tkáně, a přesto budou držet spolehlivě.

Jaké jsou nevýhody bílých výplní? Především citlivost na vlhko. Při vytváření bílé výplně je nutné zajistit suché pracovní pole, protože jakákoliv vlhkost by způsobila netěsnost výplně a riziko vzniku kazu. Obecně celý pracovní postup je velmi náročný na znalosti, trpělivost a pečlivost ošetřujícího lékaře, a také na čas, který je potřeba ošetření věnovat.

Kromě již zmíněné citlivosti na vlhko se musí lékař vypořádat také se smršťováním materiálu, které provází tuhnutí. Kvůli němu se výplň musí stavět z mnoha tenkých vrstev, které se vedle sebe umisťují s ohledem na složitá biomechanická pravidla. Při jejich nedodržení hrozí, že ve výplni vznikne silné pnutí, které se může projevovat bolestivostí ošetřeného zubu a případně až jeho prasknutím (výplň k sobě stáhne protilehlé stěny zubu). Pokud není v takovém případě správně vytvořena vazebná vrstva, výplň se naopak odtrhne od stěny zubu a ve spáře časem vznikne kaz.

Určitou nevýhodou je také fakt, že fotokompozitní pryskyřice nijak nepůsobí na bakterie. Amalgám ve svém bezprostředním okolí potlačuje metabolismus bakterií a zpomaluje tak vznik a postup zubního kazu. U amalgámových výplní vytvářených ve spěchu během několika minut, pod kterými část kazu zůstala nebo které netěsnily, nepostupoval ponechaný kaz tak rychle jako pod bílou výplní. Špatně zhotovená bílá výplň je tedy pro pacienta na rozdíl od špatně zhotoveného amalgámu daleko nebezpečnější, protože kaz pod ní nebo vedle ní postupuje velmi rychle. Díky vazbě výplně na zub se takový kaz ani neprojeví tím, že by výplň vypadla, a jeho odhalení se tak může ještě víc oddálit. Rovněž u pacientů neschopných či neochotných dostatečně čistit své zuby nemusí být bílá výplň vhodná a amalgám zde představuje bezpečnější volbu.

Zatímco z výhod bílých výplní těží pacient vždy, jejich nevýhody nijak nesnižují pacientův užitek, pouze kladou podstatně větší nároky na zubního lékaře. Pokud je tedy váš lékař dostatečně pečlivý, s každou výplní si vyhraje, a pravidelně se vzdělává, nemusíte mít z bílých výplní žádné obavy a ve většině situací pro vás představují nejlepší alternativu.